Srpen 2007

Honey

30. srpna 2007 v 13:03 | jennys |  best filmy
Můj druhý oblíbený film- HONEY. Ten jsem viděla už minimálně stokrát, ještě že ho máme na dvd, musím ten film stejně vynachválit jako předchozí Let's dance neboli Step up. Těm, co se líbil film Let's dance se bude tenhle film určitě líbit taky. Doporučuju

Honey






Motto: Film o jednom velkém snu, nezlomné vůli a nekonečné lásce k tanci.
Typ filmu: Drama
Rok výroby: 2003
Hrají: Ramsey Nouah , Enebeli Elebuwa , Chidi Mokeme , Pete Edochie
Popis: HONEY (Jessica Alba) tanečnice a choreografka, pracuje jako prodavačka v obchodě s hudebními CD, přivydělává si jako barmanka, ale ze všeho nejvíc touží stát se úspěšnou tanečnicí. Když konečně ve své branži uspěje, je to příliš krásný pocit na to, aby to byla pravda. A bohužel, není ... dokud se HONEY nesplní nový sen. Povzbuzována dětmi ze sousedství, přetékajícími optimismem, HONEY dostane novou šanci ukázat všem, co na tanečním parketu umí.

Nový design

29. srpna 2007 v 23:23 | jennys |  moje maličkost

lidi tohohle si nevšimejte, pracuju na novym designu, bude to jinej styl než ten co byl do tedka, ten retro, ted se snazim trochu o fantasy, takze az to bude komplet, dam vam vedet, takze se nelekejte a dekuju za pochopeni. Jennys


musela jsem to sem dát, byla bych ráda kdybyste si to všici co sem přijdete přečetli

25. srpna 2007 v 20:44 | jennys |  moje maličkost
Když jsem byla štěňátko, zabavila jsem tě svou hravostí a rozesmávala jsem tě. Nazýval jsi mě svým děťátkem a přes mnohé rozkousané boty a jiné pohromy jsem se stala tvým nejlepším přítelem. Vždy, když jsem byla zlobivá, pokýval jsi nade mnou prstem a zeptal jsi se: "Jak jsi mohla?!" - ale nakonec jsi mi vždy odpustil, povalil jsi mě na záda a poškrábal na bříšku.
Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, protože jsi byl hrozně zaneprázdněný, ale spolu jsme to zvládli. Pamatuji si ty noci, když jsem byla přitulená v posteli k tobě, naslouchajíc tvým tajemstvím a snům a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší. Chodili jsme na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mně jsi dal jen kornoutek, protože prý zmrzlina není dobrá pro psy) a dřímala jsem na slunci, když jsem čekala na tvůj příchod domů na konci dne.Postupně jsi začal trávit víc času v práci a byl jsi zaneprázdněn svojí kariérou a víc času jsi věnoval hledání lidského partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když jsi měl zlomené srdce a byl jsi zklamaný. Nikdy jsem ti nevyčítala špatné rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a radovala jsem se s tebou, když jsi se zamiloval. Ona, teď tvoje žena, není "pejskař" - ale i tak jsem jí přivítala v našem domě, snažila jsem jí projevit svou náklonnost a poslouchala jsem ji. Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišly děti a já byla vzrušená spolu s tebou. Fascinovala mě jejich růžovost, jejich vůně a též jsem se chtěla o ně starat. Ale ty a ona jste se obávali, že by jsem jim mohla ublížit a já jsem trávila většinu času zavřená v jiném pokoji nebo v kleci. Ach, jak jsem je chtěla milovat, ale byla jsem se "zajatcem lásky". Když vyrostly, stala jsem se jejich kamarádkou. Věšely se na mou srst a tahaly se za ni nahoru, na své vratké nožičky, strkaly mi prstíky do očí, zkoumaly moje uši a dávaly mi pusinky na nos. Milovala jsem to všecko okolo nich a jejich dotyk - přestože tvůj dotyk byl teď takový ojedinělý - a kdyby bylo třeba, bránila bych je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postelí a poslouchala jejich trápení a tajné sny a spolu jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě.
Bývaly časy, že když se tě zeptali, jestli máš psa, ty jsi vytáhl z peněženky mojí fotku a vyprávěl si jim o mě příběhy. V posledních letech už jen povíš "ano" a změníš téma. Už nejsem "tvůj pes", ale "jen pes" a rozčilují tě všecky výdaje na mě. Teď máš velkou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovolené mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svoji rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla tvá jediná rodina. Byla jsem vzrušená z cesty autem, ale když jsme přijeli k zvířecímu útulku, bylo tam cítit psy a kočky, strach a beznaděj. Vyplnil si papíry a řekl dvěma ženám, které si mě přebíraly: "Vím, že jí najdete dobrý domov." Pokrčily ramenem a věnovaly ti bolestný pohled. Poznaly reálnost umístění psa ve středním věku, i když s "papírama". Musel jsi vyprostit prsty tvého syna z mého obojku, když křičel "Ne, taťko! Prosím, nenechej je sebrat mého psa!" A já jsem měla o něho starost. Jakou lekci jsi mu to právě dal o přátelství a věrnosti, o lásce a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se se mnou poplácáním po hlavě, vyhnul jsi se mému pohledu a zdvořile si odmítl vzít si můj obojek a vodítko. Pospíchal jsi, protože jsi měl nějaký termín a teď mám jeden i já.Když jsi odešel, ty dvě milé pani řekly, že jsi pravděpodobně o všem věděl několik měsíců dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový domov. Potřásly hlavou "Jak jenom mohl?" Věnují nám tu v útulku tolik pozornosti, kolik jim to jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, samozřejmě, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před mnoha dny. Nejdřív jsem vyskočila a pospíchala ke vchodu vždy, když někdo procházel okolo mého kotce, doufajíc, že jsi to ty, že jsi změnil názor - že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že to bude aspoň někdo, kdo se o mě zajímá, někdo kdo mě zachrání. Když jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit o upoutání pozornosti s hravostí šťastných štěňat, neuvědomujících si svůj osud, ustoupila jsem do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem.
Slyšela jsem její kroky, když pro mě přišla na konci jednoho dne a kráčela jsem za ní uličkou do oddělené místnosti. Velmi tichá místnost. Dala mě na stůl, poškrábala za uchem a pověděla mi, abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše toho, co přijde, ale míchal se v tom i pocit úlevy. Zajatec lásky odešel v příběhu dní. Jak už to mám v povaze, víc jsem se strachovala o ni. Břemeno, které nosí, ji hrozně tíží, a já to vím stejně, jako jsem poznala každou tvou náladu. Jemně mi oholila přední nohu a slza stekla dolu po její tváři. Oblízla jsem její ruku stejně jako jsem byla zvyklá tebe utěšovat před mnohými roky. Odborně vsunula jehlu do mé žíly. Pocítila jsem píchnutí a studenou tekutinu proudící do mého těla, ospale jsem si lehla, podívala jsem se do jejích milých očí a zamrmlala jsem "Jak jsi mohl" Možná protože rozuměla mé psí řeči, řekla: "Je mi to tak líto." Poplácala mě a honem mi vysvětlovala, že je to její práce zabezpečit, že půjdu na lepší místo, kde mě nebudou ignorovat, týrat ani zanedbávat, a kde se nebudu muset bránit - místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi.
A s posledním zbytkem mé energie jsem se jí snažila přesvědčit zavrtěním mého ocasu, že moje "Jak si mohl?" nebylo myšlené na ní. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost.
Proč jsou lidé tak krutí??? Proč je ten svět tak nespravedlivý? Proč??????? Je mi moc líto takových zvířat, které tak trpí......

2. spřátelený blog

23. srpna 2007 v 8:55 | jennys |  spřátelené blogy
Tak mám další spřátelenou stránku. Jsou tam různé texty k písničkám, básničky, vtipy, tetování piercingy a další zajimavé věci, takže lidi RULEEEZZZZZZZZ

nápad

20. srpna 2007 v 22:31 | jennys |  moje maličkost

Dostala jsem takový malý nápad. Kdo je pro nebo proti at hlasne ano či ne. Jelikož jsem se tu setkala s případem, že někdo hledal někoho, napadlo mě udělat takové "private ztráty a nálezy". Nemyslím věcí ani objektů, ale kluků, holek, kdo komu schází atd. no jako bejvaj seznamky: hledám urostlého, svalnatého, blondatého....... xD, tak tohle by bylo stylu: znáte někdo tohohle ...., dej te mu vedet at se ozve na ..... urcite se mu ozvu..... nebo: našla jsem opuštenéééhoooo miloučkééého, příííítulnééého, no miluje děti, je vhodej do domácnosti, no chcete ho? xD No víte jak, dám vám na to čas do konce prázdnin, ju? ..... takže hlasujte kdo je pro a proti, pak to rozjedu v nové rubrice pod názvem "ztráty a nálezy".......


No....

18. srpna 2007 v 21:05 | jennsy |  moje maličkost

Notáááááák holkýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý, tohle mi nedělejteee, když už sem příjdete, písněte komentík jestli se vam to libi nebo ne, ja pak neviim co si mam myslet a co mam přidávat nebo jestli s tim blogem mam skončit, nebo já nevím................. Tak mě a můj blog potěšte nějakým komentíkem Pápá Vaše Jennys


Kluci

11. srpna 2007 v 22:11 | jennys |  proč jsou kluci takoví?
No jo kluci, ......jsou všichni prostě originální a originální musí taky zůstat. Jako kámoši jsou v pohodě, tedy pokud to nejsou ty patnácti - sedmnáctiletý pubertáci a nemaj takový ty trapný hemzy, jako kluci a přítelové ve vztahu,..... no pokud to nejni prava laska tak to bych je po svych zkusenostech nejradsi nakopala do ty jejich zadnice, ale znate to, kazdej jednou svoji lpravou ásku potká a i já jsem ji potkala, a přeju vám to každýmu, moc, každej si zaslouží tu pravou lásku a šanci. Jen si dobře vybírejte, ne každá láska končí štastně, o tom bych vám taky mohla vyprávět ale čas rány zahojí i když nějaká ta jizvička zůstane. Hold jak se říká "láska hory přenáší ale s blbostí ani nehne" .......

Slova o lásce a citu

8. srpna 2007 v 13:10 | jennys |  básničky
Mám tu pár vybraných slov o lásce a citu tak se koukněte, je to moc pěkny



- Čím více dokážeme milovat

sami sebe a věnovat se všmu

živému kolem nás s milujícím,

otevřeným srdcem plným

starostlivosti... tím nádhernější

bude místo, v němž žijeme
Brooke Medicine Eagle


- Žijete, abyste


se naučili milovat,

milujete, abyse

se naučili žít.

Nic víc se nepotřebujete

naučit
Mirdad




- Jedině láska

je schopná

spojit lidské bytosti

takovým způsobem,

že je naplňuje

a dotváří, protože

pouze ona

se jich zmocní

a spojí je v tom

nejpodstatnějším,

co se v nich tají

Pierre Teilhard De Chardin


- Jen láska z nás tvoří úplné

bytosti - nikoli náš vzhled,

naše práce, ani naše touhy,

naše úspěchy či naši rodiče.

To všechno je jen potrava,

palivo určující smšr našeho

života. Ale láska, koho a jak

milujeme, proč milujeme

a že milujeme, nam dává

konečnou podobu
Juana Averíová








jak líbat?

8. srpna 2007 v 12:54 | jennys |  polibky
Tak tu jsem po dlouhé době zase, vypadá to že bych sem mohla dát zase nejaký ty články, dřív jsem neměla bohužel čas, až teď a navíc jsem se vrátila z dovky.

Pro začátek bychom mohli začít rovnou líbáním

Mám tu pro vás pár překladů slova "POLIB MĚ"..... v jedné rubrice mam uz něco podobného ke slovu miluji tě, takže tady to máte: (v závorce je výslovnost)
Italsky - Baciami (batašami)
španělsky - Besame (Besame)
anglicky - Kiss me (kis mi)
turecky - Op beni (Ep bený)
francouzsky - Embrasse-moi (Ombras-moa)
japonsky - Kisu wo shite (Kisvošite)
maďarsky - Csokolj meg (Došokoj mek)
dánsky - Kys mig (Kis mik)
polsky - Daj mi buzi (Daj mi busi)
finsky - Pussata (Pusata)
chorvatsky - Poljubi me (Poljubi mě)
německy - Kuss mich (kys mich)
holandsky - Kus me (gus me)
švédsky - Pusser (Puser)
norsky - Kyss mik (Kys mik)
portugalsky - Beija-me (Bajšamh)