Říjen 2008

Vrátila jsem se...

5. října 2008 v 19:39 | Jennys |  láska
Vrátila jsem se, nevím na jak dlouho ale jsem tu se svými pár větami které jsem napsala dnes večer....... no posuďte sami, mysl pracovala sama za sebe......


Vycházím z domu……rozhlídnu se, nikde nikdo, jen já, krásný podzimní vánek a klidné ticho v šeru…… vyjdu na starou štěrkovitou cestu a jdu nevím kam…….. vím jen kudy….. vánek si pohrává s mými vlasy a já jdu po cestě, kterou lemují stromy s krásně obarvenými podzimními listy……. nadešla melancholie….. vzpomínky, historie, strach a chlad…. Každý krok, každá vteřina je vzpomínka na vše co bylo, je a bude….. Bude za vším jen jedna obrovská černá čára, ta štěrkovitá cesta se stane minulostí a nastane něco nového, něco nepoznaného a neozkoušeného….
Vycházím z cesty a pod nohami mi začne křupat jemný sníh se spoustou vloček, každá je jiná, každá je originální a žádná není nikdy dvakrát. Co krok to teplo na srdci….. Jako bych byla šťastná, jako by někdo mávnul kouzelnou hůlkou a vše zlé se otočilo v dobro. Nádherný pocit. Brouzdám sněhem a za mnou zůstávají jen stopy které za pár dní zavane další vrstva vloček. Vracím se zpět. Domů, do tepla. Někdo tam na mě čeká….. Někdo na kom mi záleží a komu záleží na mě…… Zavřu za sebou vchodové dveře, svléknu si kabát a on mi přinese teplý čaj. Sedíme u krbu, sledujeme jak v osvětlené tmě od pouliční lampy padají vločky….. každá je jiná, každá je v něčem krásná a originální….. Usínám mu v náručí, je mi krásně a cítím se v bezpečí……..